SAVOJSKÉ ALPY, SKUPINA MONT BLANCU

MONT BLANC - / 4810 m.n.m / 30.7 - 12.8.2003

Fotogalerie je zde 

Účastníci: Míra, Luděk, Jirka a já

 Úvodem: Původně jsme chtěli jít přechod Mont Blancu přes vrcholy Aig. du Midi, Mt. Blanc du Tacul a Mt. Maudit, vzhledem k podmínkám, které toto léto v celých Alpách panovaly jsme se rozhodli naše plány pozměnit a jít normálkou. Spousta cest zvláště na ledovci už byla v době našeho příjezdu uzavřená, čímž jsme se utvrdili v tom, že na vrchol vystoupíme normální cestou. Asi 3 dny po tom co jsme sestoupili dolů do Chamonix, tak byla i tato cesta pro množství smrtelných úrazů uzavřena. Druhá parta, která přijela týden po nás už se tedy na vrchol nedostala. Po celou dobu našeho pobytu panovali přímo vražedné teploty, ve stínu i přes 35°C, to jenom abych to neustále ve článku opakovat.

 1.DEN : Sraz je v Bolevci v 15 hodin, balíme věci do auta, dolaďujeme poslední detaily a v 17:30 odjíždíme z Plzně, tradiční zastavení na Železné Rudě na benzínce, tam bageta, kafe a v 19:15 překračujeme hranici s Německem.V 22 hodin projíždíme celkem v pohodě Mnichovem.

  2.DEN : Zhruba v 0:15 zastavujeme na parkovišti asi 30 km od Lindau a na tři hodinky jdeme spát, já jediný nemám spacák v kufru, ale v autě,tak jdu spát na parkoviště. V 3:15 valíme dál a ve 4 jsme na hranicích A/CH. Pak frčíme po Švýcarské dálnici přes Bern, Zurich, Friburg, Vevey do Martinix a pak nahoru do sedla, kde je hranice CH/F a dále do Chamonix, kde jsme v 9:30. V 11 jsme v kempu Bellevue v Les Houches ( cena na 1 noc pro 4 lidi, 2 stany a 1 auto byla 17,60 €). Pak jedeme ještě na prohlídku Chamonix, do Domu horských vůdců pro předpověď počasí a tam se také rozhodujeme, že zítra to zkusíme nahoru. Večer ještě konzultujeme cestu s chlapíkem z Brna a rozhodujeme se, že si cestu nahoru zkrátíme o cca 700 metrů lanovkou. Pak ještě dáváme fernet a v 21 hodin jdeme spát.

 3.DEN : Vstáváme v 7 hod., balíme věci na 4 dny, krysy mají tak kolem 25-ti kilo a v 9:45 kupujeme lístky na lanovku ( 11,70 € ) z Les Houches / 1008 m.n.m. / na sedlo La Chalette / 1790 m.n.m. / Cesta lanovkou trvá asi 7 minut. Dost velký rozdíl než se trmácet 2 hodiny lesem. Z konečné lanovky vyrážíme po úbočí hřebene v lese vlevo do sedla Col du Mt. Lachat / 2077 m.n.m. /. Cesta je zatím ve stínu a ani stoupání není nijak vražedné, tak se jde celkem dobře. Tam se napojujeme na koleje TMB ( Tramway Mont Blanc ) a po nich docházíme na konečnou TMB / 2372 m.n.m. /, kde jsme v 12:15 a tam také dáváme pauzu na oběd. Potom už pokračujeme přes Baraque Forestiere na chatu de Tete Rousse / 3167 m.n.m. /, kde jsme v 16:45. Celou cestu od konečné lanovky potkáváme hodně lidí, kteří vyjedou tramvají a udělají pouze jednodenní výlet na chatu de Tete Rouse. Je celkem dost nepříjemné pořád se vyhýbat. Cestou jsme objevili vodu pouze 1x a to mezi konečnou tramvaje a Baraquem Forestier napravo od cesty, ale v tuto dobu bylo hodně sucho. U chaty nacházíme dva volné plácky na stany, pak vaříme, hodě piji, protože mi trochu bolí hlava, zvláště když se rychle zvednu. Nevím jestli je to z výšky, ale spíše je to ze sluníčka. Večer čekáme na západ slunce, fotíme a pozorujeme stěnu pod chatou de Aig. Du Gouter. Pohled to není moc příjemný, padá tam dost kamení a nejsou to žádní drobečkové. Asi v 21:30 jdeme spát.    

4.DEN : Vstáváme v 7, vaříme, balíme. Voda v láhvi má nahoře trošku ledový škraloup, a na stanu je také námraza. V 8:30 vyrážíme do stěny. Nejprve se stoupá docela prudce nahoru, místy jsou pro usnadnění natažená lana, až se přijde k místu, kde se musí kuloár, ze kterého padají kameny přeběhnout. My máme štěstí, nic nepadá a všichni toto velmi nebezpečné místo překonáváme v pořádku. Pak už nás čeká jen asi 600 metrů ve stěně. Stěna není nic náročného, je to něco podobného jako v Roháčích jen delší. Je třeba dávat pozor při míjení a také pozor na shození kamenů, protože skála je hodně lámavá. Celou stěnu zvládáme za 2,5 hodiny a v 11 jsme za chatou de Aig. Du Gouter / 3817 m.n.m. /, kde zabíráme vykopané plácky na stany s celkem solidními ohrádkami, na vařiči rozpouštíme sníh, něco jíme a rozhodujeme se, že ještě dnes zkusíme já s Jirkou vrchol. V 12:50 vycházíme směrem na vrchol Dome du Gouter / 4304 m.n.m. /, kde jsme v 14:10. cesta se vlní v mnoha serpentinách, nahoře dáváme pauzičku, málo vzduchu už sráží můj výkon dost nízko, musím víc odpočívat. Těžko popsatelný pocit, s něčím takovým jsem se ještě nesetkal. Opravdu je to tak jako v knížkách, nějakých 10 kroků a pak vydýchání. Pak sestupujeme dolů do sedla / 4237 m.n.m. /, a odtud vede cesta nahoru na nouzovou chatu Vallot / 4362 m.n.m. /, poté už cesta jen stoupá. Stezka je dobře vychozená, takže lano máme jen v batohu a jdeme si každý podle svého tempa, Jirka je rychlejší, vždy na mě čeká. Nad chatou Vallot se obchází dva hrby a od nich už se stoupá přímo na vrchol. Cestou se překračují dvě trhliny, jedna je malá, druhá větší, má asi metr. Místy je docela velký sklon, je třeba dávat pozor na to aby se nezakoplo nebo nezachytilo mačkou o návlek nebo pásky na mačkách, dost těžko by se brzdilo. Pak už nás čeká jen vrcholový hřebínek, který v pohodě překonáváme, jdeme na něm sami, jiné je to asi dopoledne, když se musí minout i desítky lidí. Spadnout, nebo někoho strčit asi není nic neobvyklého. V 17 hodin jsme na vrcholu. Užíváme si tam asi 15 minut, s námi tam jsou pouze 4 asi Francouzi. Za celou cestu jsme potkali tak 10 lidí, prostě paráda. Něco fotíme a pak začínáme sestupovat. Chce to jít opatrně, jak je známo dolů je to horší než nahoru. Teď už odpočívám i cestou dolů, na to nejsem vůbec zvyklý, výška dělá opravdu své. U chaty Vallot odpočíváme a říkám Jirkovi, aby šel sám a nečekal na mě. Jirka je u stanů v 19:30 já docházím asi o 15 minut déle. Cesta zpátky se zdá nekonečná. Když docházím ke stanům cítím úlevu, že už to mám za sebou. Oba toho máme plné zuby, dnes toho bylo opravdu dost. Musíme ještě ale vařit a každý pijeme asi jeden litr vody. Rozehřívat litr vody trvá asi 45 minut, jinak ani nevečeříme, tělo stejně nic kromě vody nechce. Spát jdeme asi v 21:30.     

5.DEN : Už kolem 0:30 někteří lidé odcházejí na vrchol, pak už se chodí v malých intervalech pořád. Svítí nám čelovkami na stany a tak ani moc nespíme.Moc to nechápu, jít celou cestu ve tmě, nic nevidět a být zpět v 8 nebo 9 hodin. Podle mě je ideální vyjít kolem 6, zpátky se dá být v 13-14 hodin. V 6:10 na vrchol vyšli Míra s Ludkěm, já s Jirkou na ně čekáme u stanů, celý den rozpouštíme vodu na vařiči a také na černé folii. Jdeme také kus nad chatu něco fotit, ale jinak se toho moc dělat nedá, není na co si sednout na ledovci je slunce ještě nepříjemnější a tak většinu času trávíme ve stanu. Kluci přicházejí v 15:10, vrchol dosáhli v 11, na něm zůstali asi hodinu. Pak balíme a v 15:50 odcházíme od stanového městečka a v 16:10 začínáme sestupovat stěnou k chatě de Tete Rousse, kam docházíme v 17:50. I druhé přeběhnutí kuloáru je v pohodě, nic nepadá, což je jiné za hodinu co jsme ho překonali, padá obrovské množství kamenů velké jako ledničky a v cestě zůstávají uvězněni 2 lidé. Jeden je schoulený z asi půl metrovým výčnělkem a druhý leží na cestě. Naštěstí je trefují pouze malé odštěpky, protože jen kulhají, celá cestička po které se chodilo přes kuloár je stržena. Tato dvojice se znovu narodila. Spát jdeme v 21 hodin a padání kamení je slyšet celou noc a párkrát mě to i vzbudí. Jsou to neskutečné rány.  

6.DEN : Ráno vstáváme až v 8:20, balíme a v 11 odcházíme dolů. Při odchodu se z hřebenu nad kterým jsme spali utrhl obrovský kus skály a řítí se přímo na nás, naštěstí se zastavuje asi 50 metrů od nás. Rychle odcházíme a jsme celkem rádi že už nemusíme nahoru, ve stěně to padalo celou noc. Sestupujeme rychle, zpátky jdeme stejnou cestou jako nahoru u konečné tramvaje dáváme oběd a v 15 hodin jsme v kempu, kde stavíme stany vaříme a trochu oslavujeme.

 7.DEN : Dnes jsme si dali odpočinkový den, který trávíme tak, že pereme, jíme, relaxujeme…, jedinou nepříjemnou věcí je obrovské vedro, ve stínu je 40°, nedá se dělat nic. Odpoledne jedeme do Chamonix do Domu Horských Vůdců podívat se na předpověď počasí a ta je stále stejná, teploty okolo 40, objevují se už i varovaní pro turisty. Večer se domlouváme, že teď půjdeme na tři jednodenní túry a podle počasí dál uvidíme co podnikneme pak.

 8.DEN : Dnes máme v plánu jít okruh kolem Bossonského ledovce. Vstáváme v 6:30, abychom se ve stoupání vyhnuli největšímu vedru. Auto necháváme ve vesničce XXXX. V 8:15 vycházíme od parkoviště. Jdeme nalehko, máme pouze 4 flašky s pitím a každý dvě tyčinky o batoh se střídáme po půl hodině, neseme jen jeden. Cestou jsou na ledovec nádherné vyhlídky, škoda že se nedá moc fotit, všude je opar. V 11:45 jsme u vyhlídky nad chatou Chalet Des Pyramides, kde dáváme asi hodinovou pauzu a pak sestupujeme zpět. U auta jsme v 16 hodin.

 9.DEN : Vstáváme v 6:30, auto necháváme přímo pod lanovkou na Aig. Du Midi a v 8:15 už stoupáme kolem parkoviště pro karavany na chatu Plan de l´Aiguille / 2233 m.n.m. /, kde jsme v 11, kousek za chatou obědváme a ve 12 jdeme po cestě Sentier Henry Vallot k hotelu Montenvers / 1909 m.n.m. /, kde jsme v 13:30. nad hotelem jsou velkolepé výhledy na všechny velikány kolem : Petit Dru, Aig Verte, Les Grandes Jorasses, Chamonixské jehly, Aig du Grepon…, kteří se zdají být tak blízko a přitom tak daleko. Pak sestupujeme ke konečné stanice zubačky, zde je hodně lidí, tak rychle prcháme dolů.U auta jsme v 16 hodin. Pak klasika – nákup, večeře, pivo, víno.

 10.DEN : Vstáváme v 7, jedeme do Argentiere, odkud se jdeme podívat na stejnojmenný ledovec. Cesta vede lesem až se dostaneme k vlekům a Hotelu de Lognan / 1900 m.n.m. /, poté se pokračuje až k vstupu na ledovec, který je obrovský, hodně rozlámaný. My na ledovec nejdeme, končíme nad ním, kde jsme v 11:50, tam také obědváme. Jsou odtud nádherné výhledy na Aig. D´ Argentiere, Mt. Dolent… Sestupujeme v 13 hodin po stejné trase zpět a v 16 hodin jsme v kepu.

 11.DEN : Dnes přijela druhá skupina, tak jsme si dali odpočinkový den. Hrajeme mariáš, pereme věci… Večer je menší kulturní akce

 12.DEN : Původně jsme chtěli jít natěžko přechod protějšího hřebene s třemi noclehy, ale náš plán se nahoře bohužel změnil. Vstáváme v 7, loučíme se s druhou skupinou, která jde zkusit výstup na Mont Blanc ( to se jim bohužel nepovede, u chaty De Tete Rousse je policie a všechny vrací zpátky, cesta je kvůli velkému množství padajícího kamení zavřená, došlo k hodně smrtelným úrazům ). My jdeme nakoupit nějaké bagety a v 10:30 začínáme stoupat z Les Houches k hotelu Merlet / 1562 m.n.m. /. Tam je hodně lidí , je tam nějaká rezervace, asi s kamzíky. Tento den je největší vedro ( alespoň podle mě a také 20-ti kilové krysy na zádech moc nepřidají, jde se prostě špatně ) Nad hotelem se také rozdělují cesty, my jdeme na Salaše de Chailloux, kde chceme někde spát. Ostatní jdou většinou po okružní cestě T.M.B. ( vyhlídková cesta Tour du Mont Blanc ). U salaší jsme v 14:45, tam odpočíváme a kousek nad salašemi nabíráme vodu a hledáme místo, kde bysme postavili stany. Bohužel až teď zjišťujeme, že jsme v rezervaci, kde se nesmí spát. Chvilku se dohadujeme a pak vyměkneme a rozhodujeme se, že se vrátíme do kempu. Já s Jirkou ještě vybíháme kus nahoru na sedlo odkud něco fotíme a pak už sestupujeme dolů. V kempu jsme v 19:30 a dnes toho bylo opravdu dost. Večer se domlouváme, že si pobyt zkrátíme a odjedeme už zítra večer. 

 13.DEN : Vstáváme v 6:45, odjíždíme do Argentiere, odkud jdeme opět na protější hřeben na jezero Lac Blanc, odkud jsou na celý masiv Mont Blancu nejkrásnější výhledy. Na jezero Lac Blanc / 2361 m.n.m. / docházíme v 11:45, tam dáváme oběd, kocháme se výhledy a v e 13 hodin sestupujeme stejnou cestou dolů. Škoda, že viditelnost díky tradičnímu oparu není ideální a fotky nejsou tak výrazné. V 15 hodin jsme dole ve městě nakupujeme suvenýry, vína a sýry, pak v kempu balíme a v 18:30 odjíždíme směr CR. V Plzni jsme v 7:30 následujícího dne.